Když mi ta milá slečna/paní, která rozváží krabičky taky u nás, včera dovezla moji dnešní nadílku, byla jsem právě v práci (nechala jsem si jídlo vozit do práce, je to pro mě pohodlnější) a neměla jsem moc času na kontrolu. Když jsem si konečně krabičky prohlédla, všimla jsem si, že mi místo mého programu Pro zdraví dovezla Fit+. Mně samotné by to nevadilo (co si mám taky co stěžovat, když to mám zadarmo), ale bála jsem se, že se nějak popletly objednávky a někdo platící nedostane to, co chtěl. Řidičce jsem tedy telefonovala, ale vyřešily jsme to tak, že mi Fit+ menu zůstalo. 

Snídaně - Míchaná vejce s brokolicí, ananas, pečivo (1575 kJ)

Když se míchaná vajíčka nesní hned, oschnou. To vím už od začátečnických časů v kuchyni. Nikdy mě ale nenapadlo, že když se do vajíček přidá brokolice, její vlhkost tak nějak ´napojí´ okolní vajíčka. Byla to překvapivě dobrá a vydatná snídaně. 

Svačina dopolední - Avokádovo-malinová pěna s ovesnými vločkami (1161 kJ)

Tohle jídlo bylo zařazeno jako odpolední svačina, ale na dopoledne se mi hodilo víc. Byl to takový sladký dezertík, ale tentokrát mi to vůbec nevadilo. Snad proto, že to bylo až druhé jídlo dne, a nepřišlo do prázdného žaludku. Sladké svačiny mi svědčí víc než sladké snídaně. 

Oběd - Zeleninový páj (1994 kJ)

Nemám si vůbec na co stěžovat. Batátové pyré zapečené s různými druhy zeleniny a kuřecím masem - co by mi na tom mohlo vadit? V mrazáku mi už dlouho leží fazolové lusky, na které jsem se bála sáhnout, protože jsem jim moc nevěřila. Tenhle oběd mě ale přesvědčil, že se bojím zbytečně - jsou moc dobré.

Svačina odpolední - Cottage s pažitkou, křehký plátek (871 kJ)

Přesněji, tři křehké plátky. Na sváču dobré, sama si občas chystám něco podobného. Zasytí, chutná a člověk se u toho moc nezdrží, prostě to rychle schroupe. Ocenila jsem trochu salátu jako přílohu.

Večeře - Treska s dušenou mrkví, bulgur (1476 kJ)

Ryby: miluju. Mrkev: miluju. Bulgur: miluju. Pokud jde o dušenou mrkev, jsem zvyklá na takovou tu kaši. Tohle byly větší kousky mrkve v omáčce. Vůbec to nevadilo, mrkev jako mrkev, jen to byl nezvyk. Ryba byla skvělá, i po převozu a mém skladování si uchovala šťavnatost. V bulguru byly zamíchané kousky granátového jablka, které mimochodem taky miluju.

S dnešním dnem jsem víc než spokojená, chutnalo mi všechno. A jak jsem využila čas, který bych normálně strávila v kuchyni, když jsem konečně nemusela do práce?

Dopoledne jsem více méně proseděla u kafe. Hezky jsem si popovídala a bylo mi fajn. 

Brzké odpoledne jsem strávila v obchodě na velkém nákupu. Zde je kompletní a necenzurovaný záběr všeho, co jsem nakoupila: 

Nechci se chlubit, ale myslím, že jsem nekoupila nic, co byste mi, drazí spolubojovníci, neschválili :)

Snědla jsem sváču a zase jsem zamířila do města, abych si vyzvedla krabičky na zítra. To jsou dva kilometry v nohách, aniž bych si toho pořádně všimla.

Navečeřela jsem se a připadala jsem si ospalá. A navíc mě, rozeného cynika, přepadla romantická nálada. Napadlo mě, že si pustím nějaký film a třeba u něj i usnu, jenže... to pro mě není romantika. Tohle je romantika podle mého gusta. 

Dívat se, jak se moje vesnička pomalu ukládá ke spánku. Jen já, krásný výhled, sklenka vína a myšlenky. Došlo mi, že i když mám doma pocit, že odpočívám, nikdy tomu tak úplně není. Vždycky je tu nějaká činnost, kterou je potřeba vykonat. Třeba nádobí, prádlo... cokoli. A když náhodou není co dělat, nebo se mi nechce, sáhnu po knize. 

Jsem vášnivý čtenář a vůbec se za to nestydím. Ale poslední dobou si uvědomuju, že je pro mě mnohem snazší prožívat napsaný příběh zcela vymyšlené postavy, než si chvíli v klidu sednout a přemýšlet o svém příběhu. A to není dobře.

Proto jsem dnes seděla nad svou vesničkou skoro hodinu, popíjela svou sklenku vína a konečně jsem si našla čas zamyslet se nad tím, co je pro mě důležité. Já. 

Měla jsem v kabelce knihu, ale neotevřela jsem ji. Měla jsem s sebou mobil, ale ani mě nenapadlo ho rozsvítit (jen jednou, kvůli fotce). Domů jsem se vrátila nezvykle klidná. Nevěřila bych, co dokáže krátká chvíle o samotě.